MS v Bankoku 2008

Na III. Světové hry asijských bojových umění IMAGC vycestovala v letošním roce do thajského Bankoku vcelku početná výprava českých bojovníků.
Organizace Shikon Buo Kai postavila v nominaci na osm závodníků a to ve všech možných disciplínách. V kata jednotlivců Shotokan–Jakuba Tesárka, kata družstev Wado ryu–R. Musila, M. Nožičku a T. Lexu a dále závodníky v kumite jednotlivců L. Zbořilovou, K. Hunga, V. Ježe, T. Pavlíčka a tým pro soutěž kumite.
První den si na nás Thajsko připravilo úvodní překvapení, které spočívalo v úderu místního počasí. Čtyřiceti stupňové vedro a vlhko jako v centrální prádelně bylo pro středoevropany vskutku nezvyklé.
Po úvodních časových průtazích, kdy pořadatel zcela nečekaně zahájil, oproti původnímu programu, slavnostní ceremoniál a nástup závodníků o den dříve, jsme stihli včas zaregistrovat všechny závodníky a poté se „klimatizovali“ v hotelové hale.
Druhý den nás čekalo další místní překvapení, na které nás však v hotelu připravili. Právě zahajovaly třídenní oslavy nového roku se zvláštní tradicí. Při průchodu kolem skupinky lidí jste najednou byli zliti vodou od hlavy až k patě a pomazáni bílou kaší po holých místech těla. Nutno podotknout, že to bylo za bujarého veselí všech zúčastněných aktérů a bílá kaše byl ředěný dětský pudr. Vše doprovázely úsměvy s přáním štěstí, zdraví a božího požehnání. Po návratu do hotelu jsme při pohledu do zrcadla zjistili, že jsme požehnáni na několik životů dopředu.
Při naší „nerozumné“ procházce vedlejší ulicí směrem k hotelu jsme totiž byli „žehnáni“ po každých dvaceti metrech. Neméně zdařile byly požehnány z všudypřítomných kýblů, lavorů a plastových nádob projíždějící motocykly, automobily s otevřenými okny i důchodkyně na rikše. Vše se však odvíjelo za společných úsměvů, nikdo se nezlobil, nenadával. Proč nebýt požehnán, když je venku tak hezky a prádlo je za pár minut suché. Jistě by bylo zajímavé sledovat zavádění tohoto zvyku i u nás. Thajcům by se naopak jistě zalíbilo naše velikonoční hodování s pomlázkou…….. Pak nás však už čekal odpočinek před následným soutěžním kláním.
Druhý sportovní den III. Světových her asijských bojových umění přinesl finálové bloky všech stylů a ukázek bojových umění. K vidění byly souboje v tae kwon do, muay thay, kick boxingu, orientálním boxu a další, jako souboje s meči a štíty z Kašmíru apod.
Naše výprava se soustředila na finálové boje, do kterých skoro všichni postoupili. Protože jsme byly ucelenou výpravou nejen co do obsazení disciplín, ale i v soudržnosti závodníků při tatami, upoutali jsme na sebe pozornost divácké veřejnosti a startujících závodníků. Díky této podpoře jsme se prali o barvy České republiky jako pověstní lvi.
Úvodní zápas patřil Karlu Hungovi v kategorii do 68 kg, kde na něj čekal černošský závodník Zasccharia Ndiaye z USA. Velmi tvrdý průběh finále prověřil nejen „fyzičku“ obou aktérů, ale i jejich výdrž v oblasti kontaktů, které se ani jednomu nevyhnuly. V tomto utkání nakonec zvítězil americký závodník o jeden bod. Karel Hung si odvezl světové stříbro.
Druhý zápas pořadatelé stanovili pro ženy do 55 kg. Nastupovala Lucie Zbořilová, a to opět proti Američance z Hawaie Ashley Arashiro. I ona byla „levák“, a tak Zbořilová zvolila stejnou taktiku jakou používá Američanka. Výměna ve vedení na obou stranách byla velmi rychlá a dalo by se říci, že rozhodčí této lehké kategorie, nezvyklí na tak rychlé reakce, měli plné ruce práce. Konečné skóre 5:3 nakonec dalo za pravdu úspěšné české závodnici, i když se to nelíbilo americkému kouči a ani jeho týmu. Prostě Češka byla lepší a Američané to těžko polykali. Další zlato si ze světových her vezl domů Tomáš Pavlíček. Není to úspěch jaký by si přál, protože srbský závodník pro zranění nenastoupil, ale „historie se neptá“. Zlato je zlato. „Své“ si poté odepral v kategorii kumite družstev.
Neustále jsme se přetahovali s Američany o průběžné vedení v zisku medailí a tak jsme čekali na oblíbence výpravy Jakuba Tesárka. Jeho excelentní vystoupení v kata mužů bylo pro závodníky i diváky jasně nejsledovanější demonstrací toho dne. Ve čtyřčlenném finále porazil nejen amerického závodníka Abdullaha Brandona a soupeře z Německa Steffena Maiera, ale i loňského Mistra světa Schetinniho z Itálie.
Vrcholem soutěžního finálového dne pak bylo utkání družstev kumite mužů, kde proti českým borcům stál opět tým USA. V prvním zápase nastupoval Vojtěch Jež, kterému se na tomto šampionátu příliš nedařilo a byl svázán psychikou. Po nečekaně rychlé technice soupeře prohrál na jeden Ipon. V druhém zápase bojoval závodník Pavlíček a přestože vyváděl z rovnováhy amerického soupeře svými kopy, nedokázal se prosadit a o jediný bod nedostal náš tým do vedení. Ke třetímu zápasu nastoupil Karel Hung, aby přes již prohraný zápas týmů navrátil našemu družstvu tvář. Bojoval za celé Čechy a byl právem označen rozhodčími za největšího bojovníka turnaje v karate. Přesvědčivou kombinací s podmetem porazil Američana na Ippon. Na výsledku to sice již nic nezměnilo, ale zanechal skvělý dojem české reprezentace. Američané nás tak 2:3 předstihli v tomto “interním” bodování.
Na pořadu dne byla ještě soutěž v kata Wado ryu, kde naši závodníci Martin Nožička, Robert Musil a Tomáš Lexa nastupovali jako jasní favorité a také po finále skončili v tomto pořadí /1.-2.-3.
Na jejich konto ještě “přistál„ titul v kata družstev. V konečném součtu medailí se stala výprava České republiky nejúspěšnější výpravou celých her a „položila na lopatky“ i USA. Pozitivem byla i skutečnost, že po turnaji byl závodník Tesárek (díky svému přesvědčivému výkonu v kata) požádán italskou výpravu o vedení společného tréninku.

 

medaile z Bankoku